" Bytasen, spol. s r. o. > Dražby > legislativa dražby

Skoč na obsah

o společnosti | kontakt |

Legislativa a definice

Veřejné dražby

Veřejné dražby představují průlomový právní institut zavedený zákonem o veřejných dražbách č.26/2000 Sb., který přinesl změnu některých zákonů souvisejících se zákonem o veřejných dražbách. Podle tohoto zákonu lze dražit majetek dražbou dobrovolnou, převážně se jedná o mimosoudní prodej majetku z konkurzních podstat, nebo dražbou nedobrovolnou, kde se jedná o mimosoudní prodej majetku zatíženého zástavními či obdobnými právy, a to bez souhlasu vlastníka. Ve své podstatě jde o dražbu anglického typu, kde se draží od nejnižšího podaní směrem nahoru. Dražiteli s nejvyšší nabídkou udělí licitátor příklep. Uhradí-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu.

Při zpeněžení majetku dlužníka ve veřejné dražbě se dosahuje maximálního výnosu při zachování úplné průhlednosti celého procesu prodeje. Transparentnost při těchto dražbách zaručuje zákonem stanovená povinnost dražebníka zveřejnit dražební vyhlášku způsobem vzhledem k předmětu dražby v místě obvyklým. Jde-li o nemovitost je povinné zveřejnění také na internetu na tzv.centrální adrese. U nedobrovolných dražeb je povinnost zveřejnění také na úřední desce okresního nebo obdobného úřadu v místě konání dražby. Naše společnost navíc uveřejňuje údaje o všech konaných dražbách na vlastním internetovém serveru, v odborném a denním tisku.

Náklady dražby jsou vždy hrazeny až po úspěšném zakončení z výtěžku dražby. Je-li dražba zmařena vydražitelem, použije se na uhrazení nákladů dražby dražební jistota tohoto vydražitele.

Vztah navrhovatele dražby a dražebníka je ošetřen společnou smlouvou o provedení konkrétní veřejné dražby.

Dobrovolné dražby

Dražbou dobrovolnou je veřejná dražba prováděná dražebníkem na návrh vlastníka dražené věci. Vlastníkem je též osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit a je vlastníkem zmocněná nebo na základě zvláštního právního předpisu oprávněna předmět dražby zcizit.

Navrhovatelem dražby dobrovolné tedy může být:

  • vlastník dražené věci
  • správce konkursní podstaty
  • likvidátor

Předmětem dražby může být:

  • věc
  • podnik nebo jeho organizační složka
  • převoditelná majetková práva (nevztahuje se na práva z duševního vlasnictví)
  • soubor věcí, soubor práv nebo soubor věcí a práv

Co nelze dražit v dražbě dobrovolné

  • věc, na které vázne předkupní právo státu podle zvláštních právních předpisů (např.pozemky v přírodních rezervacích)
  • věc, na které vázne zákonné předkupní právo spoluvlastníků
  • byty a nebytové prostory, s nimiž je omezeno nakládání právem nájemců na přednostní nabytí vlastnictví nebo zákonným předkupním právem nájemců
  • nemovitosti, jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem zapsaným v katastru nemovitostí
  • věci movité, na kterých vázne předkupní právo zapsané v listinách osvědčujících vlastnictví
  • věci, vůči nimž bylo uplatněno zadržovací právo
  • předmět, který byl celý nebo z části zahrnut do konkursní podstaty nebo do vyrovnání (není-li navrhovatel sám správce konkursní podstaty)

Přechodem vlastnictví dobrovolnou dražbou zůstávají práva osob oprávněných z věcných břemen váznoucích na předmětu dražby nedotčena. Také zástavní práva k předmětu dražby vydražením nezanikají, ale působí vůči vydražiteli.

Využití dobrovolných dražeb při zpeněžování konkurzní podstaty

V souvislosti s novelou zákona o konkurzu a vyrovnání se předpokládá přednostní prodej majetku z konkurzních podstat prostřednictvím veřejných dražeb dobrovolných. Novela zákona stanoví, že konkurzní podstatu lze zpeněžit veřejnou dražbou nebo prodejem mimo dražbu. K prodeji mimo dražbu je však zapotřebí stanovisko věřitelského výboru a souhlas soudu. V zájmu konkurzních věřitelů je průhledné a maximálně výhodné zpeněžení. Přesně tyto podmínky splňuje prodej ve veřejné dražbě. Zpeněžení jiným způsobem mimo dražbu sebou nese vždy určitá rizika.

Nedobrovolné dražby

Dražbou nedobrovolnou je veřejná dražba prováděná na návrh dražebního věřitele bez souhlasu vlastníka. Pohledávka dražebního věřitele musí být přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím, vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem. Bylo-li zástavní právo k nemovitosti vloženo či zapsáno do katastru nemovitostí před účinností zákona o veřejných dražbách (do 1.5.2000) nebo vzniklo-li zástavní právo k movité věci před účinností tohoto zákona na základě platné zástavní smlouvy, je možné provést nedobrovolnou dražbu za podmínek, že zástavní věřitel učiní čestné prohlášení ve formě notářského zápisu. Toto prohlášení musí obsahovat skutečnost, že má vůči dlužníkovi splatnou pohledávku, z níž není plněno, a která je zajištěna zástavním právem.

Dražby nedobrovolné jsou nejrychlejším efektivním nástrojem při realizaci zástavy v případech, kdy dlužník přestal plnit své povinnosti vůči zástavnímu věřiteli, jimž je většinou banka. Tento typ veřejné dražby plně nahrazuje poměrně složité a časově náročné uspokojení věřitele zpeněžením nemovitosti prováděné soudem.

Dražebními věřiteli jsou

  • zástavní věřitelé
  • věřitelé, jejichž pohledávky jsou zajištěny omezením převodu nemovitosti
  • věřitelé, jejichž pohledávky jsou zajištěny zadržovacím právem
  • správa sociálního zabezpečení
  • správce daně
  • zdravotní pojišťovny

Předmětem dražby může být

  • věc
  • byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštních právních předpisů
  • převoditelná majetková práva (nevztahuje se na práva z duševního vlasnictví)
  • právo, které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s osobou a je převoditelné na jiného (zejména podíly v obchodních společnostech a družstvu)
  • podnik

Co nelze dražit v dražbě nedobrovolné

  • předmět, který byl celý nebo z části zahrnut do konkursní podstaty nebo do vyrovnání
  • předmět, u kterého je vykonatelným rozhodnutím soudu nebo orgánu státní správy zakázáno nakládat
  • nelze dražit více předmětů ve společné dražbě

Přesahuje-li nejnižší podání u nedobrovolné dražby 1 000 000 Kč, musí být průběh dražby ze zákona osvědčen notářským zápisem. Po ukončení dražby vyhotoví dražebník protokol o provedené dražbě.

Přechodem vlastnictví nedobrovolnou dražbou zůstávají práva osob oprávněných z věcných břemen váznoucích na předmětu dražby nedotčena. Z předkupních práv zaniká pouze předkupní právo zřízené smlouvou (lze uplatnit pouze v průběhu dražby), zákonná a spoluvlastnická předkupní práva nezanikají. Dražebník je povinen zaslat dražební vyhlášku dražebním věřitelům, kteří mohou přihlásit své pohledávky k rozvrhu. Nepřihlášené pohledávky, které jsou z hlediska svého vzniku mladší než nejstarší přihlášená pohledávka, se považují za přihlášené, pokud jsou práva k předmětu dražby tyto pohledávky zajišťující vložená v katastru nemovitostí nebo v listinách osvědčujících vlastnictví. Přechodem vlastnictví zaniká zástavní právo zajišťující přihlášenou pohledávku, která je z hlediska svého vzniku nejstarší, a všechna zástavní práva z hlediska svého vzniku mladší. Jednotlivé pohledávky se z výtěžku dražby uspokojují v pořadí podle tříd.

Dražební řád

I. Základní ustanovení

1. Tento dražební řád upravuje prodej majetku navrhovatele v souladu se zákonem o veřejných dražbách - č.26/2000 Sb.
2. Veřejnou dražbu vyhlašuje po dohodě s likvidátorem dražebník.
3. Dražebník pro dražbu jmenuje licitátora a po dohodě s likvidátorem i další organizační pracovníky, kteří zajišťují průběh veřejné dražby.

II. Předmět veřejné dražby

1. Předmětem veřejné dražby je movitý a nemovitý majetek s.p. SNmB v likvidaci, vč.práv a závazků, které na předmětu dražby váznou.
2. Na vydražitele přechází vlastnictví předmětu dražby a to se všemi právy a povinnostmi, pohledávkami, závazky, které se k předmětu dražby váží a s ním souvisí.
3. Dražebník bez zbytečného odkladu předá vydražiteli písemné potvrzení o tom, že vlastnictví k předmětu dražby nabyl.
4. Dražebník poté, co vydražitel zaplatí předmět dražby, tento mu protokolárně předá. V protokolu o předání předmětu dražby uvede podrobně popis předmětu dražby, označí řádně vydražitele, dražebníka a navrhovatele a uvede, která práva a povinnosti - závazky přechází na vydražitele. Stejně tak uvede event.břemena, jež na předmětu dražby váznou a jež přechází na vydražitele.

III. Účastníci dražby

1. Účastníkem dražby může být pouze osoba způsobilá k právním úkonům. Ostatní osoby mohou být zúčastněny pouze za předpokladu splnění podmínek daných zákonem č.26/2000 Sb. o veřejných dražbách.
2. Účastníkem dražby nemůže být osoba, která dle devizového zákona nemůže v tuzemsku nabýt nemovitosti, pokud je předmětem dražby nemovitost.
3. Účastníkem dražby dále nemůže být osoba, která nesložila do data konání požadovanou dražební jistotu. Stejně tak nemůže být účastníkem opakované dražby osoba, která dražbu téže věci zmařila.
4. Účastníkem dražby dále nesmí být osoba, na kterou byl prohlášen konkurs, vůči němuž byl konkurs zamítnut, nebo vůči jehož majetku bylo opakovaně povoleno nucené narovnání.
5. Z účasti na dražbě jsou vyloučeni: dražebník, licitátor, osoby jim blízké, zaměstnanci dražebníka a ostatní pracovníci pověření dražebníkem pro konkrétní dražbu. Za tyto osoby nesmí nikdo další dražit. Pokud je dražebník právnickou osobou, z účasti na dražbě jsou vyloučeny i osoby, které vykonávají u něj funkci statutárního zástupce, či člena kontrolního orgánu.
6. Účastník dražby může být zastoupen zástupcem na základě udělené písemné plné moci. Zástupce se touto plnou mocí prokáže při prezenci.
7. Účastníkem dražby může být vždy stát.
8. Dražbě mohou být přítomni zaměstnanci příslušného živnostenského úřadu a ministerstva, které provádí dohled ve smyslu zákona č.26/2000 Sb. o veřejných dražbách.

IV. Účastník dražby

1. Účastníkem dražby je osoba, která se dostavila buď osobně, nebo prostřednictvím svého zástupce (v případě právnické osoby jde o statutárního zástupce, který může jednat ve všech věcech jménem právnické osoby, v případě fyzické osoby jde o zástupce na základě udělené plné moci) na dražbu za účelem činit podání a současně tato osoba splňuje obecné podmínky, které jsou dány zákonem č.26/2000 Sb. o veřejných dražbách.
2. Účastník dražby je povinen se do dražby před jejím zahájením zapsat a prokázat, že splňuje všechny podmínky stát se účastníkem dražby. Současně je povinen předložit dražebníkovi čestné prohlášení, že není osobou, jež je z dražby vyloučena.
3. Zapsaný účastník dražby, který splnil podmínky účasti na dražbě, dostane pořadové číslo, pod kterým bude činit podání.

V. Organizační zabezpečení průběhu dražby

1. Dražbu organizuje dražebník a ten určí, kdo a jakým způsobem bude dbát na zdárný průběh dražby.
2. Dražebník zejména pověří osoby, které provedou prezenci účastníků dražby, kteří organizačně zajistí průběh dražby v dražební místnosti a kteří budou vyhotovovat písemnosti s dražbou spojené (vč.potvrzení o nabytí vlastnictví).

VI. Průběh dražby

1. Do dražební místnosti umožní dražebník vstup zaměstnancům příslušného živnostenského úřadu a zaměstnancům příslušného ministerstva pověřeného kontrolou nad dodržováním dražby, alespoň 30 minut před zahájením dražby.
2. Účastníkům dražby dražebník umožní vstup poté, co byla provedena jejich prezence, při které doložili požadované doklady (doklad totožnosti, výpis z obchodního rejstříku - v případě, že účastníkem dražby je právnická osoba, plnou moc – v případě, že se účastník dražby nechal zastupovat, čestné prohlášení o tom, že zúčastněná osoba není z dražby ze zákonných důvodů vyloučena a doklad o složení dražební jistoty v případě, kdy je tato požadována) a obdrželi pořadové číslo, pod kterým budou činit podání.
3. Každému, kdo prokáže, že může být účastníkem dražby, splňuje zákonem stanovené podmínky, dostavil se včas k zápisu do dražby, musí dražebník umožnit dražit.
4. Veřejnosti musí být umožněn vstup do dražební místnosti alespoň deset minut před konáním dražby. Veřejnost má v dražební místnosti vyhrazená místa. Pokud jsou plně obsazena, dražebník může odmítnout další zúčastněné. Stejně tak může odmítnout vstup osobě podnapilé, osobě pod vlivem návykových a psychotropních látek a z dražební místnosti může vykázat osobu, která bezdůvodně do dražby zasahuje a průběh dražby narušuje.

VII. Povinnosti licitátora při dražbě

1. Licitátor zahajuje dražbu vyvoláním. Obsahem vyvolání je označení a popis předmětu dražby s uvedením ceny, údaje o právech a závazcích, které na předmětu dražby váznou, údaje o dalších vztazích, které souvisí s předmětem dražby – nájemní smlouvy, břemena, jakož i další údaje, které jsou pro posouzení draženého majetku podstatné.
2. Licitátor uvede, jaké je nejnižší podání a stanoví minimální příhoz. Po té vyzve, aby účastníci dražby činili podání.
3. Draží se potud, pokud účastníci dražby činí vyšší podání. Nebylo-li přes dvojí výzvu a prohlášení licitátora: \"neučiní-li nikdo z přítomných účastníků dražby podání vyšší, než bylo podání naposled učiněné účastníkem dražby číslo …., udělím mu příklep\". Pokud ani poté není učiněno žádným z účastníků vyšší podání, licitátor udělí příklep po třetí výzvě účastníkovi dražby, který učinil nejvyšší podání.
4. Pokud více účastníků dražby učiní současně podání a nebylo-li učiněno podání vyšší, rozhodne licitátor losem o tom, komu z účastníků dražby příklep udělí.
5. V případě, že nebylo učiněno ani nejnižší možné podání, licitátor může nejnižší podání snížit tehdy, pokud mu to dovoluje smlouva o provedení dražby, kterou dražebník uzavřel s navrhovatelem.
6. Pokud nebylo učiněno ani nejnižší podání a pokud nebylo učiněno podání po snížení ceny, licitátor dražbu ukončí.
7. Dražba je skončena též udělením příklepu.

VIII. Práva a povinnosti vydražitele

1. Pokud vydražitel uhradil cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, přechází na něj vlastnické právo k předmětu dražby okamžikem udělení příklepu.
2. Vydražitel má právo, aby mu složená dražební jistota byla započtena na cenu dosaženou vydražením.
3. Vydražitel má právo, aby mu dražebník bez zbytečného odkladu vydal písemné potvrzení o nabytí vlastnictví.
4. Stejně tak má vydražitel právo na vydání stejnopisu protokolu o dražbě a stejnopisu dražební vyhlášky.
5. Vydražitel hradí cenu dosaženou vydražením ve lhůtách stanovených dražební vyhláškou v souladu se zákonem č.26/2000 Sb. o veřejných dražbách - §29.
6. Po zaplacení ceny dosažené vydražením dražebník protokolárně vydražiteli předá předmět dražby.

IX. Protokol o provedené dražbě

1. Dražebník po ukončení dražby vyhotoví bez zbytečného odkladu protokol o provedené dražbě.
2. V protokolu uvede náležitosti, jež stanovuje §27 odst.2) zákona 26/2000 Sb. o veřejných dražbách.
3. Protokol o provedené dražbě podepisuje dražebník, licitátor a vydražitel. Pokud vydražitel odmítne protokol o průběhu dražby podepsat, dražebník to uvede do tohoto protokolu.
4. Pokud byla dražba ukončena, protože nebylo učiněno ani nejnižší podání, dražebník vyhotoví protokol o provedené dražbě a přiměřeně se přitom řídí čl. IX.2. tohoto dražebního řádu.
5. U společné dražby se vyhotovuje jeden protokol s tím, že vydražiteli se umožní podepsat protokol ihned po ukončení dražby. To dovoluje sepis protokolu po částech, které tvoří jeden protokol o společné dražbě.
6. Protokol o provedené dražbě je dražebník povinen zaslat do 5-ti pracovních dnů ode dne konání dražby zainteresovaným osobám, jejichž okruh je stanoven §20 odst.5) zákona č.26/2000 Sb. o veřejných dražbách.

X. Předání předmětu dražby

1. Pokud vydražitel nabyl vlastnictví k předmětu dražby, dražebník je povinen bez zbytečného odkladu ve smyslu podmínek stanovených v dražební vyhlášce mu předmět dražby, včetně listin nezbytných k nakládání s předmětem dražby, předat. Vydražitel převzetí písemně dražebníkovi potvrdí.
2. Jde-li o nemovitost, tuto vydražiteli předá bývalý vlastník předmětu dražby. Dražebník v takovém případě na místě sepíše protokol o předání předmětu dražby, ve kterém uvede údaje o původním vlastníkovi, vydražiteli, dražebníkovi, předmětu dražby s tím, že tento podrobně popíše a zejména uvede stav předmětu dražby, jeho příslušenství, práva a závazky, které současně s předmětem dražby přechází na vydražitele.
3. Protokol o předání předmětu dražby podepíší bývalý vlastník, likvidátor, jeho vydražitel a dražebník.
4. Náklady spojené s předáním a převzetím předmětu dražby nese vydražitel. To se netýká nákladů, které by jinak nevznikly, kdyby je nezpůsobil bývalý vlastník či dražebník.

XI. Ostatní závěrečná ustanovení

1. Veřejné dražby jsou organizovány podle zákona č.26/2000 Sb. o veřejných dražbách.
2. V pochybnostech platí, že se postupuje dle uvedeného zákona.
3. Tento dražební řád je dán na vědomí všem účastníkům dražby tak, že je k nahlédnutí u navrhovatele dražby, dražebníka a v dražební místnosti – ve všech případech na úřední desce.

Novinky

Inflace za rok 2011

1. 2. 2012

Průměrná míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen v roce 2011 byla 1,9 %, což je hodnota o 0,4% vyšší než loni.…

Karviná - stěhování

30. 5. 2011

Pobočka v Karviné má novou adresu: Prameny 598/20, 734 01 Karviná; více.

Nabídka pronájmu

10. 12. 2010

K pronájmu a částečné rekonstrukci byty v centru Brna na ulici Cyrilská Prostor č. 331 Prostor č. 332 Prostor č. 441 Prostor č.…